Ukazky z novin

_

Poslední [znak Rakousko-Uherska] rodu
Svého

Nelíčenou radostí jati oznamujeme všem českým občanům, že zalábilo se všemohoucí spravedlnosti světské k nemalému žalu všech šmoků a přítelíčků československého národa, povolati k sobě všemi národy nenáviděné

RAKOUSKO-UHERSKO

Dokonalo vyhlášením českolovenského státu v pondělí 28. října 1918 k velké radosti nás všech, kteří jsme úpěli po 300 let pod jeho pařáty.
Pohřbeno bylo slavnostně i se všemi znaky svými a orly, které se svých sidel odstraněny byly a budou sníti o své pošlé slávě. Děkovné projevy následovati budou, až se ustálejí naše mysle.

V PRAZE, 1. den československé republiky, t. j. 28 října 1918.
Plesající občané

Soustrastné projevy ,,věrných`` spojenců se s díky odmítají

Ve prospěch československých legií
K dostání v ,,Nové Grafice'' Praha, celetná 4, II vydání.

_

První Fidlovačka na Vrtačkách dík nápadu svých pořadatelů, přičinení jejich a krásnému májovému dni vydařila se tak, že by si tuhle pouť mohl přáti každý svatý patron. Od rána běhal pan starosta Hodys se svým poutním cylindrem jak čamrda, tu zas ponocný celý uřícený jel někam autem, tam rozvážně pan radní Halama doklepával poslední hřebík a vůbec všinchni konšelé byli v permanenci. A sehnali toho hodně! Kolotoče, houpačky, břichomluvec a eskamotér, boudy se srdcaty jako svět, kolo štěstí, světový athlet, dvě muziky, bufety se znamenitou kávou, likérky a koláči --- inu pouť pouťovská jak zákon káže. Do milého poledne měli jsme se pořád něčemu novému obdivovat a již nastupovalo k malebnému průvodu na Novém městě. Automobil tažený párem volů, jiný vůz zase oslíkem, malebné a žertovné skupiny na vozech a nepostrádatelný dudák přivábily hojně obecenstva, takže záhy naplnily se staroslavné Vrtačky tak, že chvílemi by opravdu jablko nepropadlo. Hudby hrály, ve dvou hospodách se čile čepovalo, autovrtačkoví strážnící s bílými chocholy (oba svatí, jeden Adam, druhý Martínek) vzorně a pilně starali se o pořádek a ambulatní moritát názorně malbou, zpěvem a harmonikou vyprávěl vznik a dějiny Vrtaček. Poněvadž po několika studených dnech bylo prvně horko, byla i žízeň a tak všichni doubrou vůli k sobě měli. Co však nás skutečně těšilo, je to, že při kratochvíli, pořádané vlastně nevelkou stolní společností, sešli se lidé všech stavů a společenských vrstev a cítili se jednou spoelčností jako to bývávalo, kdýž ještě nebylo různých stran a organisací. Při tom vybralo se hodně peněz, které vesměs přijdou dobročinným účelům a neodvezou se z Tábora. Tak to má být, to je pravá Fidlovačka, po níž není hněv a rvačka!

Z Nového hřbitova táborského. Ve dny dušičkové budilo mimořádnou pozornost návštěnvíků hřbitova kolumbarium rodiny Šechtlovy s portrétní sochou zesnulé pí. A. Šechtlové. Dílo vyniká nesporně uměleckým pojetím i provedením. Zajímavé řešení architektonické v nepravidelném trojuhelníkovém půdorysu s předsunutou postavou zvěčnělé působí klidnou monumentalitou. Klid a duchovní účin zvýšen přímo náboženským pojetím postavy zesnulé, v jejíž obličeji zračí se jemnost a něha. Postoj sochu projevuje tolik odevzdanosti, že dílo -- vytvořené mistrem Duškem -- přenáší pozorovatele opravdu v kraje věčného míru. Kolem pomníku kupily se v pohnutí obda dny hloučky lidu.

Loupežná krádež v táborské reálce. Ukradeno z nedobytné pokladny 11.961.20 Kč. V noci na minulé úterý vnikli zloději směrem od Jordána přes zahradu do budovy táborské reálky a urazivše u sborovny kliku, násilim otevřeli si dveře, vnikli dále do ředitelny a zde navrtali do pokladny dva otvory vel: 14 x 8 a 14 x 16 cm. Po té rozebrali zámky pokladny a položivše je na podlahu, odcizili z pokladny: úřední peníze v obnosu Kč 8.665.53, fond žáků chudých Kč 1.679.24, inkoustový fond Kč 547.38, a ze jmění Křižíkova spoklu 1.069.05. Celkem Kč 11.961.20. Loupež zjištěna v úterý ráno před 6 hodinou školníkem p. J. Kalinou a zahájeno ihned pátrání po pachatelích, kteří byli asi tři. Případ vzbudil rozruch. Lupiči šli na lup v naději, že najdou v pokladně měšíční gáži profesorů, ale zklamali se. Našli pouze peníze připravené na druhý den k výplatě za uhlí a se pokud se týče podpůrných fondů k rozdělení (podpora chudých žáků na výlet, vyúčtování a rozdělení peněz Křižíkova spoklu real. gymnasiu). Toto okradení chudých studujících o podpory jest nejbolestnější. Příznivcům studenstva a korporacím peněžním ústavům a j. naskytá se příležitost k dobrému činu.

-- Strašlivá bouře řádila 8. t. m. po celých Čechách, Rakousích, Štyrsku a j. Neobyčejně teplé počasí druhé polovice února, prvních dní březnových bylo as přičinou takového rozklácení živlu, že na vzdálí sta mil v neobýčejný čas hromovými ranami země se otřásala a více lidských životů bylo utraceno

V T á b o ř e rozzuřil se ráno vichr, v 8 hodin černé mraky přelétaly nad hlavami našimi, z těží bylo možno vyjíti na ulici z nenadání se zablesklo a v tom i do věže uhodilo. Blesk svezl se hromosvodem. po chvíli zablesklo se podruhé, -- děsně vznešený obraz bouře -- rachot hromu ale již hned nenásledoval -- bouře letěla již dále, dlouhým děsným duněním odchod svůj znamenajíc. Počasí ošklivé, vichřice po celý den ještě trvala trhajíc plech, tašky se střech, a stromy vyvracujíc. Směr bouře byl od západu k východu.

. . . .

Rovněž strašně stihla bouřka D í r n o u, kde blesk také do farního kostela udeřil, okny do vnitř chrámu sjel a 33 přítomných žen a 2 muže popálil. Popálení ač u některých dosti značné, není přece životu nebezpečné; mimo tyto popálené omráčil zároveň značný počet přítomných. Veliké zděšení jalo všecky, již přitomni tu byli právě pobožnosti křížové cesty. . . . .

Tábor

Pohádečka malúčká

když jsme byli dětmi, poslouchali jsme s utajeným dechem o skrytých pokladech. Představsi jen, milý čtenáři, že na Tvé denní procházce po táborských ulicích by se před Tebou otevřela stěna a že bys videl haldy rubínů, démantu apod., a že by Ti třpytem a jasem až přecházel zrak. Nikdo by Ti to nevěřil. Vždyť se známe. Náš všední život už je takový, že závistí, pomluvami a láskou bychom se snědli. Kde pak poklad! --

A vidíte, je! Já ho náhodou našel. V stmělé uličce. Z rozjařených oklen vtékala do tmy hudba plné svěží mladosti a ptačích trilků. Neodolal jsem. Vešel jsem.

Ve dvorance hudební školy sedělo na desítky ptáčků, kteří jásali, zpívali, zurčeli. Safíry, smaragdy, opály doužkovaly nad těmi dětmi, které rozezpívávaly kolem sebe rozkošnou poesii. V jiném světle se octl najednou člověk, prost všedního rmutu a do oči se drala vlahá vlna. Tolik krásna a štěstí proudilo z nadšení těch mladých, že člověk věří, že bude jednou lépe. Když takhle mladá srdéčka dovedou klečet před branou Umění, snad jednou uteče před dobrem a krásou lidské sobectví. -- --

Cvičili Haydonovu dětskou symfonii. Bude se dávat v městském divadle 21. listopadu t. r. Rodiče, kteří své děti máte rádi, vezměte je tam. Je to překrásné. Vzdáte poklonu a úctu trpělivosti a oddanosti k umění řediteli Feifrovi, který té Vaší mládeži tolik rozumí.

Drzost. Soc. dem. ,,Jiskra`` ve své neomalenosti vyhrožuje státním úředníkům, že nešli na socialistické komando dělati štafáž jejich parádě. Prý je postupně bude vytahovati na světlo, prý jsou fašisty, prý je poučí! Socialistická drzost nechť si nechá jen zajít chu't. Či je důsledtem právě presidentské volby?

Školní zloděj zatčen. Dne 27. května byl zatčen u Písku 30letý Josef Doležal, jenž spáchal krádeže v celé řadě škol, mimo jiné v Táboře, v Soběslavi atd., jež zjištěny daktyloskopicky. Celkem vykradl dle denních listů 43 škol. Školní lupič držán je ve vazbě táborského krajského soudu.

Domácí stránka Josefa Šechtla
Galerie

Dotazy a připomínky posílejte na hubicka@ucw.cz