Historie

Asi nejznámější a nejtypičtější horská sklářská osada byla založena koncem roku 1774 Johannem Leopoldem Riedelem pod Černou horou a jméno dostala podle tehdejšího majitele frýdlantského panství, hraběte Kristiána Filipa Clam-Gallase

Celý jeden rok trvalo postavení hutě, panského domu a ostatních důležitých součástí budoucí osady. Smlouva mezi Riedelem a hrabětem Clam-Gallasem byla uzavřena 1. června 1775. Je velmi rozsáhlá a přesně vymezuje práva a povinnosti sklářského podnikatele. Velmi podrobně je především probráno, jaké dřevo brát a kolik se za něj bude platit. Mezi povinnosti majitele patřilo i udržování lesních cest a obnova lesa. Mezi jeho práva náleželo pěstování dobytka mimo koz, založení vlastního mlýna, prodeje soli a lihovin, obojí však musel odebírat od hraběte z libereckých skladů.

První sklo vydaly sklářské pece na Tři krále roku 1776 a od té doby žil Kristiánov vlastním životem. Skláři, kteří zde žili, nemuseli osadu nikdy opouštět. Měli zde veškerou obživu. V roce 1780 byl při osadě vysvěcen hřbitov a začal zde působit i katolický duchovní. K přesnějšímu určeni času přispěly i věžní hodiny, instalované 8.září 1790. V roce 1846 vznikla v osadě dokonce i škola, kam chodily děti sklářů. Konec této sklářské osadě učinil požár 7.srpna 1887. Hut vyhořela a s ní lehla popelem škola. Domku sklářů se postupem času rozpadly. Jediné, co zůstalo, byl krásný panský dům, který pak vyhořel při mobilizaci v roce 1938, myslivna z roku 1866 a bývalá sklářská hospoda, Liščí bouda, přenesená v roce 1839 z Nové Louky. Německy Fuchshaus, což lépe vystihuje název, odvozený od bývalých majitelů, rodiny pana Fuchse. Nyní je tu muzeum sklářství v Jizerkých horách, které je otevřeno o denně od května do září od 9:00 do 16:00.

Kristiánov. V srdci Jizerských hor, tiše a pěkně položená, ... Tak takhle začíná stará reklama zvoucí Vás na Kristiánov.

Dobová fotografie Liščí boudy

mapka

Škola

Škola sloužila dětem sklářů k základní školní výuce a výuce náboženství. Jako učitel fungoval duchovní, teprve později začal dvakrát týdně docházet jak výpomoc učitel z Janova.
Stálá škola se datuje od roku 1844, budova ale vznikla až v letech 1846-1847, v roce 1848 navštěvovalo výuku 31 dětí a to nejenom děti sklářů z Kristiánova, ale také děti obyvatel Nové Louky, Karlova a děti z pily na Blatném rybníce.
Ve škole se učilo nepřetržitě kromě let 1872-1878, kdy nebyl dostatek školou povinných dětí.
Nynější stav:Budova již neexistuje, byla zničena při požáru v roce 1887.

mapka

Sklárna

Sklárna byla nejdůležitější částí celé osady. Oheň ve sklářských pecích byl zapálen na svátek Tří králů v roce 1776 a první sklo vydaly pece 17.ledna 1776. Vyráběly se tu číšky, flakóny, mačkářské tyče. Jedno z nejkvalitnějších skel v celé monarchii.
1839 výroba pánví a potaše
1841 povříslárna a sklad popela
1844 Carl Josef Riedel staví tažírny
1853-1855 tažírny prodlouženy, postavena druhá pec
1865 třetí pec
1874 vytápění dřevoplynem
1882 omezení výroby, většina se stěhuje do Rýnovic, blíže ke komunikacím
7.8.1887 sklárna vyhořela a život na Kristiánově se prakticky zastavil
Tímto požárem taky prakticky končí zlatý věk sklárem v srdci hor. Pokrok se zastavit nedal a jiné možnosti vytápění pecí a blízkost komunikacím v údolí znamenal konec horských skláren. Ty se vracely opět do údolí, odkud vlastně několika stoletími začaly svou pouť za dřevem nahoru do hor ...
Nynější stav:Budova již neexistuje, zůstaly jednom základové kameny. Prostor zarůstá lesem.

mapka

Panský dům

Panský dům sloužil jako obydlí majitelům sklárny. Vznikl v roce 1775 a kromě obytných místností k němu náležela i Kaple panny Marie s barokním oltářem z roku 1790 a varhanami z roku 1713. Další výzdobu kaple tvořila socha sv. archanděla Michaela u jehož nohou ležel sám vládce pekel, Lucifer. Lucifer ale díky svému odpudivému zjevu ovšem špatně skončil. Byla mu nakonec uříznuta hlava a ocas a tělo bylo přemalováno tak, že vypadalo jako obláček.
Život sklářů určoval zvon umístěný na věži a od roku 1801 takě věžní hodiny. Tato sbírka byla ve dvacátých letech 19.století rozšířena o sluneční hodiny, barometr a větrnou růžici. V roce 1836 byl do domu zaveden vodovod.
Panský dům jako jedna z mála budov přežil požár v roce 1887 a roku 1890 byl prodán majiteli frýdlantského panství.
Později sloužil jako zotavovna pro děvčata z Jablonecka a Liberecka.
Ani panský dům bohužel neunikl požáru. Snad ze strategických důvodů byl při mobilizaci v říjnu 1838 podpálen vojáky a shořel do základů.
Nynější stav:Budova již neexistuje, zůstaly jednom základové kameny a prostor zarůstá lesem.

Duchovní život

Na Kristiánově měl být i kostel, ale byl k němu pouze položen základní kámen a samotný kostel nikdy postaven nebyl. Mše proto duchovní sloužili v kapli panského domu.
Prvním páterem byl Anton Kreybich. Jeho plat byl 65 zlatých ročně za 1 mši pro panstvo týdně a 78 zlatých za 3 mše týdně pro personál. Navíc dostával deputátní dřevo a pivo od hraběte. Dalším z duchovních byl Franz Xavier Staray, který navíc proslul jako léčitel a bylinky si pěstoval na vlastní zahrádce. Říkalo se mu "hutní páter".
V roce 1790 byla na Kristiánově první Mariánská pouť na jejíž tradici se nyní opět navázalo.

mapka

Hřbitov

Díky odlehlosti osady bylo na Kristiánově povoleno zřízení hřbitova. Svůj věčný klid zde nalezli členové rodiny Riedelů, skláři a lesníci. Vysvěcen byl 24.10.1780 a první pohřeb se zde konal už 26.listopadu 1780 když byl pochován Anton Riedel, huťmistr z Nové Louky, bratr Johanna Leopolda. Jejich hroby s obelisky jsou v pravé zadní části hřbitova. Poslední pohřeb se zde konal v roce 1928, kdy tu byl pochován hajný Robert Ringelhein. V roce 2000 byl hřbitov opraven spolkem Patron.

mapka

Zpracováno mnou a doplněno o některé informace od Herberta Endlera.