Povídání o rozhlednách

Rozhledny jsou jako první na řadě v sérii povídání o zajímavostech Jizerských hor. Všechna povídání by měla sloužit k tomu, aby se člověk který chce Jizerky navštívit, dozvěděl zajímavosti a tipy pro cestu. Proto se budu snažit uvádět aktuální informace a pokud někdo při své případné návštěvě objevíte nějakou nesrovnalost, oznamte mi to nějakým způsobem, abych mohl provést aktualizaci. Ale povídání jsou určena nejen jim. A pokud se najde někdo znalý a najde chyby nebo mi bude vytýkat přílišnou jednoduchost, opět mi dejte vědět. Možná toho vím dost, ale mnohem více toho neznám ...

Materiály ze kterých jsem čerpal jsou Kniha o Jizerských horách (některé informace), kniha Ďáblův doktor (pověsti). Ostatní (i fotky, pokud to nebude výslovně uvedeno) jsou informace posbírané při různých výletech.

Rozhledny se v našem kraji začaly stavět koncem minulého století a souvisí to s rozvojem turistiky v této oblasti. Každý "lepší" vrch měl svou rozhlednu. Aktivitami poboček horských spolků (německých a českých) rostly rozhledny jako houby po dešti. Jednotlivé pobočky se předháněly ve snaze a otevření jakékoliv rozhledny byl důvod k lidové slavnosti. Ale tyhle časy už jsou dávno pryč ...

Teď už k samotným rozhlednám. Nebudu se zmiňovat o všech vyhlídkách a zaniklých rozhlednách (je jich prý 33) a podrobně se zmíním jen o několika. Všechny (až na jednu) jsou rozhledny kamenné. Vznikaly často dříve, než chaty u nich. Peníze na ně byly ze sbírek a často se scházely dlouho. Ale sešly se. Samotná stavba pak trvala většinou nepříliš dlouhou dobu.

Budu se držet Knihy o Jizerských horách (vydání z roku 1976) (odtud občas něco z historie napíšu, současná data mám z osobních návštěv) a začnu rozhlednou Slovanka na Seibtově vrchu (820 m n.m.). Rozhledna je železná, vysoká 14.5 m a v současné době není přístupná, jak hlásá tabulka. (ROZHLEDNA V HAVARIJNÍM STAVU VSTUP ZAKÁZÁN) Přesto jsem nahoře na rozhledně v době své návštěvy někoho viděl. Rozhled ale není skoro žádný, vrcholovou plošinu převyšují špičky stromů. Chata u rozhledny není veřejnosti přístupná. Současnost tedy nic moc, ale historii má zajímavou. Od napsání této stránky již nějaký čas uplynul a věci se změnily. Od léta roku 2000 je Slovanka nově opravená a otevřena pro veřejnost díky obecnímu úřadu Lučany nad Nisou. I výhled se vylepšil. A nyní krátce k historii rozhledny. Je to údajně nejstarší železná rozhledna v Čechách. Pochází z vídeňské výstavy, kde byla exponátem rakouských železáren. Byla zakoupena obyvateli obcí z údolí horní Kamenice. Stavební řízení začalo v květnu roku 1887 a rozhledna stála 14.srpna téhož roku. Otveření bylo lidovou slavností a zúčastnilo se ho asi 5000 lidí. Vybráno bylo na dobrovolném vstupném ještě více peněz, než stála stavba a dovoz rozhedny.

Další z rozhleden je zajímavější a stojí přístupná až dosud. Je jí Černá Studnice. Ta stojí na Černostudničním hřebeni v výšce 869 m n.m. Je kamenná a vysoká 26 metrů. Ještě dnes je rozhled vynikající a to na všechny světové strany. Rozhledna má totiž to štěstí, že její vrchol je nad špičkami nejvyšších stromů. Asi tak 400 metrů od rozhledny je vysílač pro debilní, promiňte mobilní telefony. Vstupenka na rozhlednu stojí 10 Kč a je to pohled s mapkou rozhledu. Ale na rozhlednu se mám pocit dá vylézt i bez placení. Chata pod rozhlednou je otevřena každý den od 10 do 22 hodin a je k mání tato nabídka: Zmrzlina Schöller za zvýšené ceny. Zelňačka za 15,-, typicky české jídlo Žraločí steak na roštu za 80,-, 3 dcl Coly za 15,- a 0.5 l 10ti stupňového piva Braník za 11,- Kč. A teď už jenom historie. První dřevěná vyhlídka na hřebeni pochází z roku 1885. Ta vzala za své a kammenná vež pochází z roku 1905. Její slavnostní otevření tehdy navštívilo 6000 lidí. Na Černou Studnici se zajděte podívat, určitě za to stojí. A pro ty opravdu líné podotknu, že na vrchol vede pohodlná silnice a tak se tam autem dostanou i němečtí turisté ... ale ne všichni tak činí.
A tohle můžete z Černé študnice vidět:

Nejvíce navštěvovanou rozhlednou je Královka, dříve též Königova výšina. Je ve výšce 859 m n.m. vysoká 23.5 metrů a je z kamene. Stojí od září roku 1907 a postavena byla za necelé 4 měsíce. I ona měla dřevěnou předchůdkyni z let 1888 - 1906. Ta skončila své účinkování během jedné listopadové bouře. Chata stávala od roku 1890 a vyhořela v roce 1933. Za tři roky byla postavena nová, těsně přiléhající k rozhledně. Od konce 2.světové války chatu vlastní nakladatelství Práce a dnes je tu možnost ubytování a stravování (Česnečka 15,-, Smažený řízek 65,-, Smažený květák 60,-, Cola 15,-, pivo 15,-Kč). Otevírací doba je 9 - 22 hodin. Ještě připomenu, že na místě chaty stála usedlost jedné větve sklářské rodiny Zenknerů. Z ní pochází nejslavnější pytlák Jizerských hor, ale to jen na okraj. Teď už jenom poslední informae k rozhledně. Vstup na ni je zdarma a je z ní docela pěkný výhled směrem na Liberec, Jablonec nad Nisou a Krkonoše.
A tohle můžete z Bramberku vidět:

Bramberk byl původně také ze dřeva. Starou rozhlednu z roku 1889 nahradila v letech 1911 - 1912 rozhledna kamenná. Bramberk stojí na vrchu Krásný a je vysoký 22 metrů. Výhled není moc pěkný, jelikož stromy rozhlednu přerůstají. Dobře uvidíte jenom Krkonoše a Jablonec nad Nisou s okolím. Vstupné činí 5,- Kč a pohledy taktéž. Chata z roku 1892 je nyní otevřena celý týden kromě čtvrtka a neděle od 11ti do 19ti hodin (ve čtvrtek je zavřeno a v neděli mají jenom do 18ti hodin). A co si na chatě můžete dát? Domácí třešňovou bublaninu či borůvkový koláč za 23,- Kč (ale jenom v létě), zmrzlinový pohár za 38,- Kč, 0.5 l Gambrinusu za 17,- a 3 dcl Coly za 15,- Kč, Jizerský talíř za 69,- a smažený řízek za 70,- Kč. To kdyby vám při cestě do kopce na rozhlednu vyhládlo. A tohle uvidíte:

Chata nad Prosečí. Zdejší kamenná rozhledna měla 2 dřevěné předchůdkyně. Věž z roku 1892 rozštípal v roce 1901 blesk, ale i po opravě se v roce 1904 nakonec zřítila. Možná ji spíše někdo zřítil ... V letech 1908 - 1921 stála druhá dřevěná rozhledna, která padla za oběť bouři. Výhled z rozhledny není moc dobrý kvůli stromům. Navíc chata i rozhledna byly nějaký čas zavřené. V současné době je chata na Seehöhe ve výšce 592 m n.m. otevřená kromě pondělí každý den od 12 do 23 hodin a v pátek a v sobotu až do 03 hodin ráno s tanečními večery od 21 hodin. Jo a ještě něco. Snad kromě Štěpánky by měly být přístupné rozhledny otevřeny celoročně.

Pokračujme Špičákem. Rozhledna na Špičáku nad Jiřetínem je z roku 1909 a má "výhodu" oproti jiným. Byla rovnou z kamene a tak původní rozhledna stojí dosud a je z ní pěkný výhled. Její otevření byla také velká sláva, jako snad u všech rozhleden. Ještě dodám, že stojí ve výšce 831 m n.m. a sama je vysoká 20 metrů. Chata u rozhledny vyhořela v roce 1905 a dnešní chata je z roku 1910. Poslední informace, které dodám (více jsem zatím nezjistil, ale možná zjistím) jsou, že architektem je stejně jako v případě Bramberku jablonecký architekt Hemrich a klíče od rozhledny jsou k mání za 5,- Kč, chata je otevřena každý den kromě středy a čtvrtka od 10 do 17 hodin. A doporučuji vyjet nahoru na kole, dá vám to jistě zabrat, jelikož je to pěkný krpál. V zimě se dá využít lyžařský vlek, který vede až nahoru.

Nejzajímavější historii má rozhledna Štěpánka. Říká se jí také Hvězda, stojí nad Příchovicemi v nadmořské výšce 959 metrů a sama je z kamene a měří 24 metrů. S její stavbou se začalo už v roce 1847. Jejím iniciátorem však nebyl žádný horský spolek, ale majitel zdejšího panství, sychrovský kníže Kamil Rohan. V roce 1847 se totiž budovala císařská krkonošská silnice spojující Liberec a Trutnov. To mělo zajistit práci a výdělek horalům. Na stavbu silnice dohlížel zemský správce arcivévoda Štěpán. A právě z vrcholu hory (tehdy nazývané Buchstein nebo Pocherstein) na které nyní stojí rozhledna. Iniciativní kníže nechal horu přejmenovat na Štěpánovu výšinu a začal stavět rozhlednu na počest císařova příbuzného. Ale stala se věc nevídaná. Když měla rozhledna výšku 6 metrů, kníže stavbu zastavil. Lid se podivil a horalé si začali vyprávět pověst. Kníže se byl jednou podívat, jak pokračuje stavba rozhledny. Při cestě v příkopě spatřil cikánku. Jelikož měl dobrou náladu, tak si nechal od cikánky hádat z ruky budoucnost. Ta mu předpověděla, že zemře v okamžiku, kdy bude rozhledna dostavěna. Kníže se ulekl a dal stavbu zastavit. Stejně zemřel a mám pocit, že ještě než rozhlednu dokončil někdo jiný. Historická skutečnost je ovšem jiná. Kníže politik upadl u dvora v nemilost a tak považoval za zbytečné vynakládat další finance na oslavu císařova příbuzného. Dokončení se rozhledna dočkala po více než 40ti letech. Zapříčinilo to vlastně opilí mladíci. Němečtí turisté torzo rozhledny udržovali a chodili sledovat východ slunce nad Krkonošemi. To se českým mladíkům nelíbilo a v květnu roku 1888 se jim v tom pokusili zabránit. Jenže snaha o zbourání zdi vedla ke zřícení části rozhledny a ke smrti jednoho z mladíků pod troskami. Zříceniny se ujal Horský spolek pro Jizerské hory a v roce 1892 rozhlednu dokončil.

Povídání zakončím dnes již neexistující rozhlednou na nejvyšším vrcholku české části Jizerek, Smrku. Smrku se říkalo již v minulém století Královna Jizerských hor. A právem. Dnes je to vysoký opuštěný vrchol na kterém není chata ani rozhledna. Výhled není nijak úchvatný a jediné co stojí za zmínku jsou památník (foto) básníka Körnera a hraniční přechod do Polska (foto). A výstup na Smrk dá slušně zabrat. A to jak z Nového Města pod Smrkem, tak od Smědavy po Nebeském žebříku. Teď už k historii. V minulém století byl z odlesněného vrchu krásný rozhled, při jasném počasí na oblast 45 tisíc kilometrů čtverečných. Rozhledna na vrcholu stála od 21.8. 1892 a přestála ještě 2. světovu válku. Ale dnes nejsou po chatě ani rozhledně ani památky. Smrkem končí povídání o rozhlednách. Ale rád bych napsal další. Je toho spousta, co v Jizerkách stojí za řeč.

O všech rozhlednách existuje samostatná stránka na této adrese. To je stránka Jana Nouzy, autora známé knihy o rozhlednách v Čechách.

Poslední změna byla provedena 14.06.2001 08:46 Michalem Bejčkem