Parlament

Soustava zákonů

  1. Inicializační proces
      1. Čtením tohoto odstavce parlament zahajuje svou činnost.
      2. Odstavec a. platí pouze při prvním čtení odstavce a.
    2. Na počátku činnosti parlamentu je dána úvodní soustava zákonů. Tato soustava zákonů se skládá ze zákonů 001 až 215.
    3. Úvodní soustava zákonů může být rozšířena na soustavu zákonů. Až do rozšíření se poslanci řídí úvodní soustavou zákonů.
    4. Zákony 001–004 jsou všechny inicializační zákony.
  2. Ústavní zákony
    1. Zákony 101–110 jsou zákony ústavní. Zákony u nichž není explicitně uvedeno, že jsou ústavní, jsou zákony běžné.
    2. Poslanci jsou povinni řídit se platnými zákony.
    3. Rozšíření soustavy zákonů se děje přijetím zákona. O přijetí zákona se rozhoduje hlasováním. Hlasování se děje tak, že na výzvu navrhovatele: ``Hlasujte!'' všichni poslanci (včetně navrhovatele) připíší k právě navrženému zákonu jednu ze tří hodnot: A, N, O; jejichž význam je: A = jsem pro; N = jsem proti; O = zdržuji se hlasování. Po té každý poslanec zveřejní své rozhodnutí.
    4. Aby byl zákon přijat jako ústavní, musí tak být explicitně uvedeno a musí pro něj hlasovat alespoň 3/5 poslanců.
    5. Každý navržený zákon bude nadiktován navrhovatelem a obdrží vlastní pořadové číslo bez ohledu na to, zda bude či nebude přijat. Pořadová čísla začnou číslem 301 a každý další návrh obdrží následující přirozené číslo.
    6. Pokud ústavní nebo inicializační zákon je v rozporu s běžným zákonem, má přednost zákon ústavní.
    7. Jsou-li dva zákony navzájem v rozporu (a není-li možné využít ustanovení zákona 106), pak:
      1. zákon s nižším pořadovým číslem dostává přednost.
      2. stanoví-li jeden z konfliktních zákonů výslovně, že má přednost před druhým zákonem, potom takováto ustanovení nahrazují odstavec a.
      3. pokud dva zákony stanoví, že mají přednost před sebou navzájem, rozhoduje ustanovení odstavce a.
    8. Žádný zákon nemůže mít zpětný účinek.
    9. Každý poslanec je oprávněným voličem.
    10. Vítězí ten poslanec, který získá stanovené množství bodů. Tento zákon nestanoví vítěze pro případ, že hra nemůže pokračovat.
  3. Běžné zákony
    1. Poslanci se střídají ve směru hodinových ručiček, každý poslanec uskuteční jeden akt.
    2. Jeden akt se sestává ze dvou částí v tomto pořadí:
      1. návrh zákona a hlasování o něm,
      2. jeden hod šestistrannou hrací kostkou a přičtení počtu
      hozených bodů k poslancovu skóre.
    3. Pokud navrhovaný zákon je nejasný, dvojznačný, paradoxní, nebo je jinak pochybný, mají ostatní poslanci možnost navrhovat změny nebo vznášet námitky před hlasováním. K tomu jim musí být poskytnuto rozumné množství času. O ukončení debaty a o konečné formě rozhodne navrhovatel nadiktováním návrhu.
    4. Běžný zákon je přijat tehdy a jen tehdy, hlasuje-li pro něj alespoň polovina poslanců.
    5. Přijatý zákon vstupuje v platnost 2.5 sekundy po odhlasování.
    6. Pokud navrhovaný běžný resp. ústavní zákon je přijat, každý kdo pro něj hlasoval získává 1 bod resp. 2 body a jeho navrhovatel mimo to ještě 2 resp. 4 body. Pokud navrhovaný běžný resp. ústavní zákon není přijat, každý kdo hlasoval proti získává 1 bod resp. 2 body.
    7. Každý poslanec má právě jeden hlas.
    8. Vítězí ten, kdo jako první dosáhne 30 bodů.
    9. Pokud se poslanci neshodnou na interpretaci nebo použití zákona, potom libivolný poslanec může vyvolat soud.
    10. Soudu předsedá soudce. Soudcem se stává poslanec předcházející poslanci v aktu.
    11. Pokud není soudce odvolán, rozhoduje všechny otázky vzniklé během činnosti parlamentu až do započetí dalšího aktu a to včetně otázek o jeho vlastní legitimitě a správnosti rozsudků.
    12. Soudce může být odvolán hlasováním souhlasem 3/5 poslanců. Pokud je soudce odvolán, poslanec předcházející soudci v hracím pořádku se stává novým soudcem pro danou otázku s tou výjimkou, že žádný poslanec nemůže být soudcem během svého vlastního aktu.
    13. Je-li soud vyvolán, následující poslanec nesmí začít svůj akt bez souhlasu alespoň poloviny ostatních poslanců.
    14. Noví soudci nejsou omezeni rozhodnutími starých soudců. Noví soudce však mohou rozhodnout jen ty otázky, na kterých se poslanci právě nemohou dohodnou a ty, které ovlivňují ukončení kola, v němž byl soud vyvolán. Všechna rozhodnutí soudce musí být v souladu se všemi právě platnými pravidly, ovšem pokud pravidla o daném problému nehovoří či jsou v tomto bodě rozporná nebo nejasná, potom se soudce musí řídit jedině obecnou logikou, morálkou a duchem hry.
    15. Pokud jsou pravidla změněna tak, že další hra není možná, nebo pokud nelze zjistit právoplatnost aktu, nebo pokud podle nejlepšího uvažování neodvolaného soudce se akt zdá stejně legální i ilegální, potom první poslanec který nemůže dokončit akt je vítěz.
  4. Nové zákony