Tempo 2005 - O modré Karkulce

Šermířská pohádka

  

Osoby a obsazení:
Kiwi: Vypravěč a komentátor, objektivní, spravedlivý - V
Roman: Princ, naivni, jednodušší - R
Jitka: Princezna, cílevědomá, uřvaná - J
Zip: Igor, dvořan obecný, úlisný - Z
Kryštof: Princův pobočník, pragmatický, rozumný - K
Gina: Karkulka - G
Pavouk: Vlk, zlý, odporný, záludný - P
Soptík: Zženštilý nemrcouch + Kytarista1 - S
Hostinská: Hanka - H
Vláďa: Děd - D
Arten: Kytarista2, poskok na hradě, Dědův zvěd
Čert: Kytarista3
Ori: Hradní pán

  

1. scéna - Úvod prince

V: Úvodní řeči

Přicházejí lapkove a zpívají si: "Loupíme a mordujeme, břicha si pak futrujeme..." nebo něco podobně romantického.
Princ s družinou nabíhá na lapky, boj, lapkove jsou vybiti a vymláceni.

R: "Nu, to byl ale hezký dobrý skutek, takhle rozprášit bandu lapků. Ale co dál? Není tady do čeho píchnout od té doby co můj nejlepší přítel Arnošt, utekl se Sirael. Ale možná je to tak dobře, protože z toho jejího zpěvu jsem byl skoro hluchý... no, možná úplně, ale přešlo to... Nu, tak pokračujem... vezmu družinu a projdeme se po kraji... Kryštofe svolej družinu..."
Kryštof svolává družinu, princ s družinou odchází

Víly
V: "A jsou tu opět víly, jež odnášejí padlé na odpočinek. Ještě stále nikdo nezjistil kde se berou a co jsou zač, ale nakonec, už si na ně všichni zvykli"
V: "Tady se nám objevila Karkulka, kterou poslala maminka s důležitým úkolem"
Přes scénu během výměny kulis projde Karkulka a deklamuje
K: "Jsem Modrá Karkulka a jdu za dědečkem, nesu mu Ohnivou vodu."

  

2. scéna - Úvod princezny

V: "Mezitim dalekém předalekém království si jedna princezna stěžuje na svůj těžký úděl."
Přichází princezna a stěžuje si, že nemá žádného chlapa.
J: "To je svět, namísto pořádných, chrabrých princů se tu poflakují akorát nějací takoví... divní... Co já bych dala za prince, co je pořádny chlap...."
Přibíhá dvořan, nadšeně
Z: "Princezno, princezno, mám pro vás slibného nápadnika. Je ze země Tam nahoře"
S: přijde a začne drnkat a zpívat nějaký šílený cajdák. Princezna ho s naprosto neprinceznovským slovníkem nechá vyhodit.
J: (na Z) "Co mi to sem vodíš za pitomé holobrádky, to umíš sehnat akorát zženštilé nemrcouchy, co jen skládají básně nebo pořvávají pod okny a u toho drnkají na loutnu? Ještě jednou a nechám tě zmrskat."
Z: " Ale ten byl poslední z okolí, princezno, jiného prince nemáme... nikde ..."
J: " Co se dá dělat, co si princezna neudělá to nemá. Najdu si ho. Sama! "
Oba odchází, Z pochybovačně kroutí hlavou.

Přes scénu během výměny kulis projde Karkulka a deklamuje
K: "Jsem Modrá Karkulka a jdu za dědečkem, nesu mu Ohnivou vodu."

  

3. scéna - Hospodská rvačka, kytaristi

V: "Přemístili jsme se do hospody 'U rozbité loutny' "
V hospodě se nachází parta štamgastů (Vyšehradští) a v klidu popíjí.
Do hospody přichazi princezna. Pokecá s hostinskou
H: "Dobrý den, račte si přát?"
J: "Jenom číši vína."
J: "Promiňte, nevyznám se ve zdejších krajích, nenašel by se tady někde v okolí mladý, statný, žádoucí a charismatický princ ... nebo alespoň vévoda? No, v nejhorším i baron ... ale i hraběte bych snesla... "
H: "No jistě, tamhle u štoudve se zelím mají zaparkované bílé oře..."
J: (nadějně) "Vážně?"
H: "Samozřejmě že ne. To víte, sem do mojí hospody moc princů nechodí, ale chlapů je tu dost..." ukazuje na štamgasty.
Štamgasti: "Hospodo kde je to pivo, už máme žízeň..." a jinak pořvávají - prudí. Když o nich začne hostinská mluvit, začnou se předvádět. Obtěžují, hádka o princeznu, pěsťovka. Igor přiklopí princeznu se schová pod nůši a chrání ji.
H: "Tak a už toho mám dost, čaládko nevycválaná, zavolám na vás (dramatická pauza) Kytaristy." Zapíská na prsty nebo píšťalku.
Příchod kytaristů. Úplně vážní, v mexickém, ideálne klobouky, černé brýle, dlouhé černé pláště. Hosté na ně neurvale pořvávají, ať zahrajou. Kytaristi na sebe vrhnou silně nechápavé pohledy, pak jeden jeden otevře futrál, vyndá kytaru a zahraje něco strašlivě příšerného. Hosti mají četné kritické připomínky (a jiné projevy). Další 2 vyndají z pouzder palici a baseballku a zaútočí na hosty. Ten co měl venku kytaru ji rozmlátí o plechovku - následuje bitka (jen obrana, útok pěsti, kopy - nezabíjí se). Když vymlátí hospodu, všicni leží, sténají a úpí, kytaristi suše sbalí inštrumenty a beze slova odcházejí. H: "Děkuji a přijďte zas".
V: "Tak teď už víte, proč se hospoda jmenuje 'U rozbité loutny'. A do této hospody zrovna vchází princ."   Přichází princ.
R: "No tady to teda vypadá"
K: "A to jste se do toho ani nestačil vložit"
R: "Jo, jo, to je ale škoda... určitě by to byl hezký dobrý skutek"
K: "Přece nemůžete jen tak vymlátit každou hospodu, kde po sobe sousedé jen vrhnou křivý pohled"
Princezna vylézá z nůše, měla by zahrát, že slyší až tuto poslední repliku a vyvodila z ní, že hospodu vymlátil princ.Začne se lísat.
R (kouká se na spoušť okolo): "Tak to musel být hodně křivý pohled."
J: "Kdepak se tu bere takový udatný a švarný jinoch jako vy?" během repliky - J se lísá, K se pokouší zablokovat jí cestu, J ho jen tak mimochodem odhazuje
K: "Neobtěžuj našeho prince, ženštino" k princi "dejte si na ni pozor, princi, aby vám něco neštípla"
J (ječí): "Co si to dovoluješ ty kmáne, ja jsem řádná princezna a ne nějaká flundra povětrná. U nás už bych tě nechala zmrskat... co zmrskat, do kobky vrhnout... ne, kobka je málo, pověsili bysme tě na strom a nechali oklovat vránám..." Princ se během jejího projevu tváří šokovaně a ustupuje. Princezna opět přehodí notu a úlisně k princovi: "Ale ty, jako správný princ máš ušlechtilé srdce a nepotrestáš tohoto otrapu. O, jak jsi úžasný. kdybychom to dali dohromady, pomohla bych se ti starat o domácnost, nenechala bych služebnictvo takto zvlčit... ovšem pro ty, co by poslouchali bych byla laskavá paní..." Igor opodál dělá velmi pochybovačná gesta.
R: "Myslím, že o svoji domácnost se dokážu postarat sám. Nemám zájem. A navíc jsem se vloni zbavil jedné takové uřvané... a navíc se jí opravdu velmi podobáte...A teď promiňte, mám práci" Zabouchne se na kadibudce (když nebude - odejde do dveří s panáčkem)
K: "Má paní, ..."
J: "Mlč knechte" otočí se do vymlácené hospody "Igore, jdeme". Dvořan a vyráží za princeznou ven. Venku:
J: "No, to snad není pravda... s tím se musí něco udělat... SLYŠÍŠ? Princ musí být můj... ať chce nebo ne..."
Z: "Hmmm... mám úlisný plán vaše výsosti. Běžte k sedmi nájezdníkům ze severu, co sídlí u nás za kopcem, trochu je opijte a princ vás přijde vysvobodit, to zařídím... A nezapomeňte, budete se jmenovat Sněhurka"
J: "Jestli to vyjde tak.... ti zaplatím, co ti dlužím za posledních 10 ... ne 5 let služby" Odchází ...
Z (mumlá za ní): "Paní je opravdu velice laskavá..." pak se otočí a vejde zpět do hospody. Princ zrovna vylézá z kadibudky.
Z: "Zdravím princi, jsem nahodný pocestný a jak vas tu vidim, máte velké štěstí, že jsem na vás narazil. Napadlo mě, že byste mohl mít zájem o jednu informaci, co mám - jedna divka, co dívka, princezna je to, je vězněna a zneužívána skupinou mužů. Najdete to ... víte co, abyste abyste se neztratil, ja půjdu pro jistotu s váma."
R (tváří se vyjeveně): " Eeee ... děkuji" ke Kryštofovi " to je ale hodný muž"

Přes scénu během výměny kulis projde Vlk
Vlk: "Jsem pán okolních pozemků a hradu na kopci řečený Vlk a procházím se po svém panství. Říká se o mě, že jsem lupič a lapka, ale to vůbec není pravda. Ja jen bohatým beru a chudým, tedy sobě, dávám."

  

4. scéna - Sněhurka

V: "Princezna se obětavě pustila do riskantniho podniku - dobrovolně přišla k divokým severským nájezdníkům."
Princezna připevní na rozcestník velkou šipku "Sněhurka". Pak dojde za tlupou nájezdníků (Dunkelheim).
J: "Donesla jsem vám tu nějaké jídlo a pitíi".
Nájedníci se před ní předvádí. Pak si princezna všimne prince. Zalehne na stůl (do klasicke pozice - na zada, ruce krizem pres prsa). Trpaslíci se tváří vyjeveně, ale do jídla a pití se nutit nedají, veselá žranice. Opodál se přikrade princ s družinou.
Z: "Vidíte, princi, jak ji týrají a jak nezřízený život zde vedou?"
K: "No, mě nepřijde, že by ji nějak strašně mučili..."
Z: "To nevidíte, jak je chudinka ztahaná, ledva se dovlekla na ..ten stůl... a víte, co ji čeká, až se nažerou?"
R (nechápavě): "Ne nevím, co?"
Z (obrací oči v sloup): "No, to nejhorší, co může princeznu potkat - hromada nádobí po 7-mi chlapech. To vás ve škole neučili nic o princeznách v nesnázích?"
R: "No to je hrůza, okamžitě ji osvobodím"
R vyšle lučišníky. Ti vystřelí 2 salvy, ale nájezdníci v pohode vykryjou štítovou hradbou. Pak princ spočítá nájezdníky a protože je čestný, nechá vybrat mezi svými 7 mužů a pošle je do útoku. Princovi muži jsou vybiti. R vynadá K a nechá vybrat lepších 7. Druhá vlna, opět jsou pobiti. R nadává K, pak ale (na naléhání K a Z) zaútočí celá družina. Nájezdníci jsou pobiti. Pak princ přistoupí k princezně. Nakloní se nad ni, všimne si, že je to J.
R: "Co tu dělá tahle? Vždyť jsme ji potkali v hospodě."
Z: "Nevím, asi tam byla nakoupit."
K: "A proč nám tedy nic neřekla o svém postavení?"
Z: "Asi se styděla, znáte princezny."
R: "Každopádně, jak jsem říkal, nemám zájem. On už se o ní někdo postará". Princ s družinou odejde, Princezna se zvedne a začne nadávat Igorovi.
Z: "Uklidněte se, výsosti. Mám záložní plán. Běžte na hrad k sousedovi, tomu, co ho nemáte ráda, uspěte všechny na hradě a já zkusím zařídit zbytek"
Dvořan běží za princem.
Z: "Tak to je opravdu mrzuté, že vám tato princezna nevyhovovala. Ale neklesejte na duchu, vím o další, která je spolu s celým hradem stižena prokletím a spí navěky, dokud ji někdo neprobudí. Pojďte, dovedu vás tam".

Víly

Přes scénu během výměny kulis projde Karkulka a deklamuje
K: "Jsem Modrá Karkulka a jdu za dědečkem, nesu mu Ohnivou vodu. Už jsem ušla pěkný kus, ale ještě mám kus před sebou."

  

5. scéna - Šípková Růženka

V: "Na tomto hradě se právě chystá rytířský turnaj. "
Princezna připevní na rozcestník šipku "Šípková Růženka. Přijde na hrad, kde se chystá turnaj.
V: "A nyní předám slovo Milivojovi, který je na místě a okomentuje průběh turnaje" Následují 3 duely (Vyšehradští). Jejich průběh Zip komentuje stylem sportovních přenosů. Během bojů princezna "nenápadně" nasype do studny uspávací prášek (velká krabice od pracího prášku s velkým nápisem "Uspávadlo"). Během sypání uspávadla:
V: "Milivoji, teď tě na chvíli přeruším... povšimněte si princezny, jak v nestřežené chvíli nasypala do studny uspávadlo ... a opět předávám slovo"
Po posledním duelu nechá hradní pán "nenápadně" naředit víno vodou ze studny. Následuje přípitek vítězi. Všichni usnou. Princezna vyhodí hradního pána Oriho z křesla (je na ní jak, ale ať je to trochu zábavné :-) ) a sedne si, vezme do ruky růži, píchne se o ni, dělá spící. Přijde princ s družinou a diví se, jak všichni spí (veselé scény se šťoucháním do spícíc apod.). Přijde k princezně.
R: "To je zase ona? Jak to dělá?"
Z: "To nemůže být ona, jak by to zvládla, to je jen náhodná podoba vzhledu..."
R: "Ale ja pořád nemám zájem"
Princezna se zázračně probudí a začne ječet a nadávat.
Z: "Uznávám ji, že je tu i nějaká podoba hlasu..."
K: "Teda chlape, to vypadá jako drzost..."
Z: "Tak to není pane, ja jen slyšel zkazky o princeznách v nesnázích, ale žádné další detaily tam nejsou. Ale podívejte, je hezká, nešilhá, podívejte, zuby má pěkné... " princezna zuří, jen s přemáháním je zticha
K: "Ať zmizí, než se princi udělá špatně"
Princ s družinou odchází.
Z: "Nebojte se, mám plán C. Běžte do lesa za sedmero potůčků. Ptejte se po amazonkách a řekněte, že jste Šárka, ony už budou vědět". Rozdělí se, dvořan se vrátí k princi, princezna odejde. Přichází Vlk.
Vlk se zaraduje, že všichni spí a začne je olupovat. Obyvatele hradu se jako zázrakem probouzí a vykopavaji Vlkovce ohněm a mečem.

Víly

Přes scénu během výměny kulis projde Karkulka a deklamuje
K: "Jsem Modrá Karkulka a jdu za dědečkem, nesu mu Ohnivou vodu." Krátce se zastavuje v Chomiho obchůdku. Tam ji potká Vlk. Kdyz Karkulka odejde, Vlk zálibně pronáší, že musí být jeho atd. Pak si kupuje golema.

  

6. scéna - Šárka

Princezna opět nasadí šipku "Šárka".
V: "Princezna se domluví s amazonkami na malé lsti..."
Princezna přiběhne k Amazonkám, něco si šuškajíl, hihihi, amazonky odběhnou. Princezna je jako přivázána ke kůlu s rohem.
Princ s družinou přijdou k rozcestníku.
Z: "Tak co zkusit Šárku... o té jsem taky slyšel, vážou ji ke stromu, dokud nějaký švarný princ nezaduje na roh, co má u sebe"
K: " No, máme to při cestě..."
R: "Ano a určitě to bude hrdinský dobrý skutek"
Dochází k princezně, princ ji pozná a zatváří se znechuceně
R: "To jsi zase ty? Proč to děláš?"
J: (plačky) "Co by neudělala osamělá princezna pro to, aby získala prince svého srdce"
R: "Ale už jsem ti několikrát říkal, že nemám zájem"
J: "Nechám tě zatroubit na můj roh"
R: "Ne, prostě ne... měj se" otáčí se a odchází. Princezna za ním začne vztekle vřískat, pak popadne roh a zatroubí sama (to jsem zvědav, jak Jitka zatroubí :-) )
V: "Na smluvený signál vyběhly amazonky"
Vyběhnou amazonky, boj... princova družija je totálně zaskočena, dostane na prdel a s hanbou prchá z bojiště. Princ hořekuje nad ztrátou cti, neschopnosti a tak...
Dvořan se šeptem domlouvá s princeznou a odchází za princovou družinou
Z: "To už je plán D ... to mi za chvíli dojdou písmenka ... i plány... ten princ je mimořádně paličatý nebo natvrdlý"

Víly

  

7. scéna - U Děda

V: "Karkulka konečně dochází k cíli své cesty."
Děd rybaří na škváře, přichází k němu Karkulka.
G: "Zdravím, dědečku, tak jak vám berou ryby?"
D: "Vítej. Ale mizerně, děvče, co myslíš, že tak asi chytím na škváře?"
G: "Mám tu pro vás tu ohnivou vodu."
D: "Děvče zlaté, ukaž?" rozdělává, čuchá ke špuntu, mohl by se rozkašlat a zahrát, jak mu vhrkly slzy do očí. " Tak ta se mamince povedla... ta probudí zmrzlého i po půl roce, to se může hodit. A teď pojď ke mně, určitě jsi po cestě unavená." Jdou do tvrze.
Přibíhá posel, že na hranicích se objevila Vlkova armáda a že vypadá útočně.
Děd s Karkulkou kafrají před hradem. Přijde Vlk. Požaduje po Dědovi Karkuli, Děd odmítá.
i.     Naběhne Vlk s menší skupinkou, Děd zavolá ochranku (Dunkelhaim), ti ho obstoupí. Polní boj, obránci jsou zatlačeni do tvrze.
ii.    Vlk zaútočí se všemi muži na paliády, ťukačka. Vlk se po chvíli stáhne.
iii.   Vlk: "Tahkle je nedobudeme, musíme podkopat hradby." Vyšle skupinku s nářadím. Z hradeb plivnou oheň (několikrát - nejdřív nad skupinku a pak nějak vedle, aby to vypadalo...)

D: (řve z hradeb, snad bude slyšet) "No jo, teď přišla ohnivá voda taky vhod, budu muset objednat větší zásobu"
iv.    Vlk útočí robotem. Dědovi muži plivnou oheň, robot jde dál. Vylejou na nej vodu a robot za mnohych efektu zkratuje.
v.     Vlk znovu čelní útok. Armáda z tvrze vyrazi proti, polní boj. Vypadá to nerozhodně, po chvíli se oba stáhnou, Vlk může komentovat, že je to těžký oříšek.

Víly

Okolo jde princ, zastaví se u rozcestníku.
R: "Co to slyším, to zní jako ryk bitvy."
Z: "Ale tady nic být nemá, to je jen nějaká nevýznamná šarvátka..."
Karkulka zaječí z tvrze.
K: "Je tam obléhána nějaká panna."
R: "To bude určitě zas tamta... ale nemohu ji nechat v nesnázích"
Z: "Ne, to je špatné místo, tady to nemá být... nezastavujte se a pojďte dál, to vás nezajímá"
vi.    Princ vystoupí před armádu, Vlk taky. Začnou vyjednávat (Vlk - přidej se, rozdělíme se, jen ta ženská je moje; Princ- to je nečestné, v žádném případě, pomůžu jim). Princ útočí. Boj.
vii.   Z tvrze vybíhají obránci a vpadnou Vlkovi do boku. Vlk vytvoří čtvercovou formaci a obě jednotky odrazí.
viii.  Princ i dědovi vytvoří klíny a vpadnou do Vlkovy formace. Je narušena, rozpadne se to na polní boj. Ke konci Vlk prchá (nebo je zabit, radši ale okatě prchne), konec boje.

V: "Princ s Karkulkou si tak padli do oka, že okamžitě uspořádali svadbu."
Princ je překvapen, že je to Karkulka. Nějaké romantické slinty, velká láska, berou se, hepáč, jedno oko nezůstane suché.
Poté co trochu dozní rumraj, přijde princezna v kostýmu žáby s korunkou , nasraná

J: "No to se na to můžu vykašlat. Já se pořád snažím, sedím tam na prameni a teď prince uloví tahle neurozená cuchta ..... Igore jdeme... a nepočítej s nějakou odměnou..." J a Z mizí v dáli, J může pořád ječet a nadávat... odezní do ztracena

V: Závěr, děkovačka atd....